Trenér Jelínek nedá dopustit na Luhačovice. Jeho chytrou domácnost ovládají i děti
Trenér Jelínek nedá dopustit na Luhačovice. Jeho chytrou domácnost ovládají i děti
Zlín nyní bodoval třikrát v řadě. Dodalo to kabině před reprezentační přestávkou klid?
Určitě nám to dalo větší klid než před minulou reprezentační přestávkou, kdy jsme nebodovali. Netajím se ale tím, že bych si těch bodů představoval víc a myslím si, že na to kvalitu máme. Je to ale otázka sehranosti, musíme na tom neustále pracovat.
Ze kterých zápasů jste bodově mohli vytěžit víc?
Mrzí mě, že jsme neudrželi remízu v Plzni, tam jsme dostali gól až v závěru utkání. Plzeň byla lepší, je to těžký soupeř, ale drželi jsme remízu 1:1 a bylo škoda to takto ztratit. Nemyslím si, že bychom v nějakém zápase soupeře přehrávali a nevytěžili žádné body. Například s Hradcem Králové jsme ale podali dobrý výkon a ztratili jsme, protože jsme nebyli produktivní, naopak Hradci to tam padalo. Spíš mě mrzí, že jsme měli zranění a karty a sestava stále rotovala. Až teď si to nějakým způsobem sedá.
K čemu reprezentační přestávku využijete?
Určitě to budou kondiční věci, ale chceme posouvat i herní projev. Musíme pořád pracovat na defenzivě i ofenzivě. Máme teď tři nuly za sebou, to bych chtěl i držet. Na začátku soutěže jsme obdrželi velké množství branek, teď to držíme a bylo by škoda z toho polevit. Musíme být ale nebezpeční i vepředu a hledat cestu ke skórování, ne hrát zanďoura. S Jabloncem jsme měli patnáct střel, to je slušné, ale produktivita nám chyběla. Musíme zlepšit proměňování šancí, abychom mohli pomýšlet na zisky bodů.
Základní část je v podstatě v polovině, zbývá jeden zápas. Jak hodnotíte nekompletní první půlku?
Co se týče umístění a bodů, tak musíme pomýšlet ještě na posun směrem nahoru a doufám, že tak přemýšlejí i hráči. S tímto nechceme být spokojení. Co se týká hry, tam se zlepšujeme. Herní projev, kondice, dokážeme i proti silným soupeřům být nebezpeční.
Jak se díváte v tomto hodnocení takřka poloviny základní části na progres mladých hráčů jako jsou Martin Cedidla, David Tkáč nebo i Lukáš Hrdlička?
Největší progres je u Davida Tkáče, který je úplný nováček od přípravy. Chytil svou šanci za pačesy. Pracuje dobře v tréninku i v zápasech a je přínosem pro tým, na něm to jde vidět. Cedidla má už přes 60 startů v lize, takže už ho nemůžu brát jako začátečníka, i když je mladý. V tomto ohledu na něj mám vyšší nároky, ale předvedl i dobré výkony proti Liberci nebo Budějovicím. Také měl zápasy, které mu nevyšly. Je důležité, aby ustálil formu.
A ti méně zkušení?
Co se týče mladíků, kteří naskakovali jako Hrdlička, Bobčík, Nečas, tak oni jsou tam od toho, aby sbírali zkušenosti a pořád se zvedali. Příležitost dostali a čuchli si k lize, ví, na čem musí pracovat. Ještě nejsou na úrovni, že by byli naplno platnými hráči kádru. Nesmí si myslet, že už mají splněno, musí chtít se pořád zlepšovat.
Zlín má poměrně velké množství cizinců v sestavě na klub řekněme skromnějších rozměrů. Jak se vám s nimi pracuje?
Je to samozřejmě zajímavá spolupráce. Měl jsem příležitost je poznat už v B-týmu, když za námi chodili z áčka. V tréninkovém procesu je vnímat každý den je zajímavé, mentalita je jiná. Třeba Vachtang Čanturišvili je výbušná povaha, ale zdravým způsobem. Je to vítězný typ. Na Cheicka Condeho musíte zase jinak než na Lamina Jawa, který je extrovert. Rozhodně to je s nimi zajímavá práce. Oni se chtějí zlepšovat, jsou to mladí hráči vesměs a musí plnit roli v týmu a dodržovat pravidla. Když to plní, tak mohou být přínosem.
Vy na rozdíl od těchto hráčů máte klub za humny, pár kilometrů od rodných Luhačovic, že?
Ano a je to nádherné místo k bydlení, nejlepší. Naše Luhas Vegas, jak tomu říkáme. Nejlepší místo na život v České republice. Krásné lázeňské město, čistý vzduch a příjemní lidé.
Takže opouštět jej neplánujete?
Samozřejmě ne, protože loni jsme s manželkou koupili dům, který nyní rok rekonstruujeme. Usadili jsme se tu nadobro. Samozřejmě nevím, jak se mi bude dařit v trenérské kariéře. To je pak takový kočovný život. Každý by ale měl mít pevný bod, kde zakotví, a to jsou pro mě Luhačovice. Já jsem rodák z Luhačovic, miluju to tady a vždycky se sem budu vracet, nebo tady budu bydlet celý život.
Plánujete v novém domě využití chytrých technologií?
Určitě, já jsem milovník chytré domácnosti i technologií jako takových, jsem iOvce jak se říká. (smích) Mám rád Apple, pracuju s HomeKitem (aplikace pro správu chytré domácnosti) a určitě plánuju rozšíření chytré domácnosti.
Takže sledujete, kde se objeví jaká novinka?
Nejsem úplný odborník, ale spíš si s tím hraju přes HomeKit, který je pro mě dostupný a dostačující. Mám chytrý kotel, který ovládám přes wifi, abych měl pohodlí, když budu někde pryč a mohl jej ovládat vzdáleně. Veškeré chytré věci spravuju přes Apple, od televize přes reproduktor po chytré osvětlení. Plánuju i chytrý zámek. To mě baví, plus se zajímám o ovládání venkovních žaluzií.
Hlavní výhodou je pro vás tedy vzdálené ovládání?
Ten ekosystém od Applu je krásný v tom, že je to jednoduché i pro laika a když se o to člověk víc zajímá, tak zjistí, že tam jdou nastavit i automatizace. Mám tam třeba automatizaci, že když ráno vstanu, tak mi začne hrát oblíbená hudba z reproduktoru, může se zapnout televize, světlo. Mám ještě vedlejší budovu, kde jsem si udělal takovou trucovnu, když to tak řeknu. Mám tam chytré věci, když tam přijdu, tak se zapne světlo a televize. Můžu všechno ovládat přes mobil nebo přes tablet. Přijde mi to jako hudba budoucnosti a velké zjednodušení.
Snažíte se nějak zapojit i manželku do těchto chytrých vychytávek, nebo to nechává čistě na vás?
Manželka na to úplně není, protože je senzitivní na vlny. Někteří lidi to tak mají, že je z toho třeba může bolet hlava. To už je i prokázané. Zase to nepřeháníme, hlavně to mám u sebe v trucovně. Doma máme potřebné věci jako žaluzie, reproduktory a kotel.
Ale zapojují se i děti. Mám doma tříletého syna a šestiletou dceru. Když jsem si koupil reprák s hlasovým asistentem, tak děti viděly jak to ovládám. Samozřejmě anglicky neumí, jen nějaká slovíčka. Druhý den jsem přišel domů a moje dcera si s reprákem sama pouštěla hudbu. Je zajímavé, jak je to jednoduché a příkazem si pustí hudbu, kterou má ráda. O týden později už to uměl i můj syn, který se naučil příkaz na spouštění a pak si vydrmolí nějakou písničku. Umí to vyslovit, ale vůbec neví, co to znamená. Dětský mozek v tomto funguje jako houba.
Myslím si, že pro děti to je i motivace se učit anglicky a učit se s technologiemi. Až budou velcí, tak to bude standard v domácnosti i v automobilech. Takže se to učí ovládat od raného dětství.
